Duchovní služba

„Pro morálku vojska byli naši kaplani nesmírně důležití. Posílával jsem je s našimi vojáky do přední linie. Kvůli tomu mne jeden starší kaplan kritizoval, že je příliš často vystaven boji. Moje odpověď zněla: „Jsou tam, kde je naši muži potřebují, tam, kde jsou ranění a umírající.“ Generálmajor Bernard Loeffke

Duchovní služba Armády České republiky byla v resortu Ministerstva obrany ustanovena na základě dohody mezi církvemi a resortem v roce 1998. Principy, na který je postavena, spočívají v co možná nejširším zastoupení kaplanů a kaplanek z různých církví na službě s tím, že cílem není v žádném případě získávání nových věřících, ale vklad maximálně lidského přístupu do prostředí přísně hierarchického a řízeného vojenskými předpisy a rozkazy.

Důležitým východiskem pro práci kaplanů je - mimo jejich samozřejmé náboženské a církevní ukotvení – to, že jsou to vojáci z povolání nebo kaplani zařazení v aktivní záloze a především pak vztah ke každému jednotlivému člověku, který má přímo i nepřímo vliv na fungování armády, resp. Ministerstva obrany. Člověk s vojenskou hodností i bez ní, rodiny i okruh přátel je kaplanům smyslem i důvodem, proč vykonávat svoji kaplanskou službu, zažívat s vojáky radosti i starosti spojené s jejich službou a orientovat se v občasné složitosti služebních povinností a souvislostí.

Co se tedy dá očekávat od vojenského kaplana? VŽDY bude hájit lidská práva, VŽDY bude připraven naslouchat, VŽDY bude pomáhat hledat řešení složitostí života, VŽDY bude garantovat diskrétnost a mlčenlivost, VŽDY bude bránit svobodu svědomí každého člověka.

Obecně platí, že kdo se chce s „padrem“ (familiární oslovení vojenských kaplanů) sejít, tak může. Kdo nechce, dříve nebo později na „padreho“ stejně narazí.

Poznávací znamení kaplanů: nášivka na pravém rukávu uniformy - žlutý kříž v zeleném poli s černou obrubou.

Hodnoty vojáka

„Někteří z nás musí zemřít. Pokřižujte se a dejte se na pochod.“ Generálmajor William S. Rosencrans

V rámci etických seminářů realizovaných Duchovní službou AČR je zvláštní důraz kladen na hodnoty kázně, statečnosti a věrnosti v konfrontaci se svědomím člověka a zažitými formami fungování člověka ve společnosti. Speciální oblastí hodnotových přístupů je pak aplikace vojenské přísahy na životní zkušenost jednotlivce a její zažívání v novém vojenském kolektivu.

DOPORUČENÁ LITERATURA:
Zákon č. 3/2002 o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společenství
Všeobecná deklarace lidských práv
Listina základních práv a svobod
Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem obrany, Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí.