Azimut a směrník
AZIMUT
Zeměpisný azimut Az je vodorovný úhel měřený od severu zeměpisného (Sz) po daný směr ve směru otáčení hodinových ručiček, dosahuje hodnot 0° až 360°. V přírodě je dán směrem osy rotace Země. Vychází se z něho při měření orientačních směrů na nebeská tělesa.
Magnetický azimut Am je vodorovný úhel měřený od severu magnetického (Sm) po daný směr ve smyslu otáčení hodinových ručiček, dosahuje hodnot 0° až 360°. Pojem AZIMUT se používá při měření úhlů busolou.
SMĚRNÍK
Směrník je vodorovný úhel měřený od severu kilometrových čar (Sk) po daný směr ve smyslu otáčení hodinových ručiček, dosahuje hodnot 0° až 360° a označuje se řeckým písmenem σ. Sever kilometrových čar je na topografických mapách realizován svislými kilometrovými čarami. Pojem SMĚRNÍK se používá při výpočtech úhlů v systému rovinných pravoúhlých souřadnic a při měření úhlů na mapě.
ZPĚTNÝ AZIMUT/SMĚRNÍK
Zpětný azimut ω1 / zpětný směrník σ1 je azimut/směrník opačného směru (protínání vzad), který je využíván při určování svého stanoviště na mapě nebo při návratu zpět do původního místa.
URČENÍ AZIMUTU/ SMĚRNÍKU BUZOLOU
1. buzolu drž ve vodorovné poloze mimo dosah elektrického vedení a kovových předmětů;
2. záměrným ukazatelem buzoly zamiř na cíl;
3. magnetickou střelku natoč do polohy sever (N) – jih (S);
4. nulu otočné dělené stupnice ztotožni se žlutě označeným koncem magnetické střelky mezi dvěma žlutými ryskami (pozor nachybu o 180°), záměrný ukazatel buzoly stále míří na určený cíl;
URČENÍ SMĚRNÍKU POMOCÍ ROVINNÝCH PRAVOÚHLÝCH SOUŘADNIC
1. na mapě urči své stanoviště a cíl;
2. mezi uvedenými body nakresli přímku;
3. s využitím rovinných pravoúhlých souřadnic a použitím úhloměru nebo topografické šablony vypočti úhel σ – směrník.
POCHOD PODLE AZIMUTU
1. osu pochodu se rozděl na úseky podle výrazných orientačních bodů (sídla, křižovatky, vyvýšeniny, okraje lesů, elektrická vedení apod.), které jsou viditelné i za ztížených podmínek;
2. na mapě si změř azimuty (nebo vypočti směrníky) jednotlivých úseků a jejich délky (přepočítej je na dvojkroky) a podle druhu pochodu urči čas pro překonání úseku;
3. azimuty a délky úseků (pochodové prvky) si zapiš do schématu osy pochodu;
4. ve výchozím bodě si buzolou vytyč magnetický azimut 1. úseku a výrazné body ve směru postupu;
5. po zahájení pochodu počítej dvojkroky (hlavně v nepřehledném terénu) a sleduj čas;
6. na konci úseku dohledej koncový bod a stejně postupuj až do konce pochodu;
7. při návratu použij zpětný azimut/směrník.